Novinky

Poslední dobou tu aktualizaci opravdu flákáme, za což se omlouvám, ale k počítači se mi chce teď čím dál míň a podle toho to taky vypadá :o)

Během těch pár měsíců jsme toho s Beťulí prožily hodně, tak jen pár nejdůležitějších věcí.

V říjnu jsme byly na neoficiálních závodech v Lukové, kam letos stejně jako vloni přijela velká spousta Miacisáků (snad nám příští rok nezakážou startovat :o)). Lukováci zase nezklamali a závody se nádherně vydařily. Beťulka běhala moc hezky, sice jsme si domů odvezly dva disky, ale všechno to byly moje chyby (jako vždy). Na první běh asi do smrti nezapomenu, běh začínal rovinkou o dvou skočkách a následovalo prudce vpravo áčko, jenže přímo proti skočkám číhala Betčina oblíbená lávka. Já jsem zapomněla mluvit a Betka už na startu věděla kam poběží, takže skončila kde jinde než na lávce. Mě to na parkuru opravdu pobavilo a Beťula byla šťastná, že stihla lávku tam i zpátky. Další běhy už si tak moc nepamatuju (to má hlava děravá), ale vzpomínám si, že jsme jednou byly na bedně :-).

V říjnu nebo v listopadu jsme byly taky na dogfrisbee semináři Verči Urbáškové a Lucky Schönové, na kterém byla jako vždy skvělá atmosféra. Setkala jsem s novými frisbeeáky a snažila se zdokonalit v házení a Beťulka si zase pohrála s diskama. Příští rok jich nejspíš zase pár objedem.

No a určitě nesmím zapomenout na naše šumperské závody, které se konaly 7. listopadu u nás na cvičáku. Byly to spíš takové VIP neoficiální závody pro pár okolních klubů. Vydatný noční déšť a ranní mrholení způsobilo, že mazlavé bahýnko pokrylo parkur po celé jeho ploše. A Betynka, moje malá princezna, se nechtěla umazat a podle toho vypadalo i naše tempo:o) I tak jsem ale ráda, že vůbec běžela a rozhodně to nic nemění na tom, že se závody moc povedly.

V srpnu byla Beťula na vyšetření DKK s výsledkem 0/3. Na jednu stranu jsem ráda, že jsme konečně našli původ všech problémů (několikrát léčených jako záněty apod.), nadruhou stranu, co se dá dělat s dysplazií? V agilitách už skáče jen media, teď v zimě ji na tréninku mezi běhy nezavírám ani neuvazuji, když má bolesti, tak se jí nesnažím rozhýbat jako před tím, ale nechávám ji v klidu, před výkonem se ji snažím více rozehřát. Musím zaklepat, ale bolesti už dlouho neměla. Na podzim jsem uvažovala o chodroprotektivech, ale snad je teda nebude potřeba.

No a co se běžné náplně našeho života týče, tak poslední dobou spolu trošku bojujem. Beťulka totiž loví a loví a loví a prdí na mě, což se mi vůbec nelíbí a ona zase není schopná se udržet a za zajíčkem, srnečkou či jejich čerstvou stopou neletět. A jak už mi z toho šla hlava kolem, tak jsem koupila musherský postroj a dlouhou stopovačku a smířila se s tím, že holt na podzim a přes zimu bude Beťula muset chodit uvázaná. Docela by mě zajímalo jestli krom Kryšpínka existuje kachna, která není takový šílený lovec.

Na závěr bychom chtěly Vám všem popřát příjemné prožití Vánočních svátků a ať do nového roku vstupujete s láskou a s otevřeným srdcem.